- V květnu jsme začaly chodit se sousedkou/kamarádkou na večerní vycházky svižnou chůzí. Chceme se dostat do formy. Už jsme za tu dobu byly několikrát a pokaždé se na to moc těším. Navíc díky těmhle vycházkám poznávám zase o něco víc místní přírodu a jsem naprosto nadšená. Máme to tu opravdu krásné a často ty výhledy připomínají Šumavu, kterou mám mimochodem opravdu ráda. Procházky nám trvají 1 - 1,5 hodiny a minimálně ujdeme 5 km.
- Díky druhé sousedce/kámošce jsem se po dvaceti letech vyškrábla do sedla koně a vyrazily jsme na vyjížďku na koních. Těch dvacet let neježdění je zná, ale i přesto si to naprosto užívám a čerpám z toho energii ještě několik dní a je jedno, jestli jdeme jezdit nebo se s koňmi jen projít. Za každých okolností to je pokaždé úžasný zážitek, který mi dodá energii.
- Konečně jsem v květnu také zasázela rajčata a papriky do kýblů. Byly u nás poměrně dlouho mrazíky, tak se daly dát rajčata ven až na konci května. Také jsem opečovala jahody, které mám z loňska, takže protrhat, vyplít. Všechno to mám zatím v kýblech, ale už z minulého roku vím, že to v tom v pohodě roste. Nebudu lhát, příští rok už bych měla ráda vyvýšené záhony. Řada přišla i na okrasný truhlík na okně. Letos jsem to zkusila trošku netradičně s převislou květenou.
- Klasicky se vařilo a peklo nemálo dobrot. Ráda bych jmenovala především pastýřský koláč. Ten nám moc chutná, ale málo kdy ho vařím. K masové směsi se musí udělat bramborová kaše. Ta se poté musí s celou směsí zapéct a mě to často přijde jako zdlouhavý proces :-D. Pekla jsem i kynutý borůvkový koláč s tvarohem (neznám nikoho, kdo by ho neměl rád) a poprvé jsem si i troufla na knedlíky z bramborového těsta plněné uzeným.
- Několikrát jsme se Šímou do Benešova cestovali vlakem. Už nejezdí v kočárku, a tak je veškeré cestování daleko pohodlnější, když nemusím tahat kočárek nebo nedej bože Šímu v kočárku. Jemu se navíc cestování vlakem, busem a metrem moc líbí, tak z toho má i zážitky.
Žádné komentáře:
Okomentovat