O létu a prázdninám. A především o tom, že přirozeně nejvíc se můj život (a já) mění hlavně o prázdninách

 Prázdniny. Slovo, které ve mně vyvolává spoustu emocí. Stejně tak, jako když se třeba řekne „Pátek“ nebo „Sobota“. I u těhle slov se mi vyplaví spousta emocí, které nevím, jak popsat. Možná třeba klid či pohoda.

Prázdniny jsou už od dětství moje nejoblíbenější část v roce. Na pár let, když jsem chodila ještě do práce, to pro mě opravdu bylo jen slovo či místo v kalendáři. Jako dítě si pamatuju ten vibe, kdy jsme mohli být déle venku, a ráno nezvonil budík. Týden před koncem prázdnin mě a bráchu zase mamka zaháněla domů do postelí o něco dřív, abychom přivykli školnímu režimu. Střídali si nás prarodiče - buď u jednich nebo u druhých na chalupě. Pak přišel pravidelně i koňský tábor. S rodiči jsme jezdili na týdenní dovolenou do chatiček, kde jsme jezdili po hradech či zámcích. Večer dělali ohýnek. Chodili do lesa a do restaurací (to byl pro mě ale obrovský svátek). Vzpomínám si, že už jaké dítě jsem milovala, když jsme na dovolené chodili na oběd do restaurace. 

Ale posledních pár let mám pocit, že právě běhen prázdnin se odvíjí můj největší přerod. Žádný konec a začátek nového roku, ale právě prázdniny. Tak si to tady teď shrňme:

léto 2020 - Vyhazov ve zkušební době. Pak pár týdnů beznaděje a totální pocit zmaru, že se se mnou někde rozloučili ve zkušebce. Tehdá jsem to nesla hodně těžce a dost to nahlodalo moje sebevědomí. Nakonec mi ale mamka nabídla, že můžu pracovat s ní v účetnictví, a tak jsem naskočila na volnou nohu, na které jsem spokojeně dodnes. Navíc jsme objevili a koupili pozemek a věděli, že se přstěhujeme z Prahy do Benešova. 

léto 2021 - Těhotenství. Otěhotněla jsem v první polovině prázdnin, a tak jsem věděla, že další léto bude úplně jiné a už nikdy nebude jako dřív. 

léto 2022 - První léto se Šímou. Ten čas byl ve spoustě věcí jiný. Byt 2+kk s kojencem, který potřebuje milion věcí. V bytě, kde bylo po pár teplých dnech ke 30 stupňům. Pamatuji si tak pár bezesných nocí, kdy jsme ho nemohli v tom teple uspat. Unavení jsme potom byli všichni tři. Letní procházky s kočárkem, kdy jsem dost silně vnímala, že to jsem stále já, ale jako kdybych ze sebe sloupávala pomyslnou slupku a dostávala se opravdu k tomu, kdo jsem, co chci. 

léto 2023 - Stále jsme bydleli v Praze, ale naplno jsme finišovali se stavbou a vybavováním domu. Věděla jsem, že následující léto bude zase úplně jiné, protože se na podzim budeme stěhovat z města na vesnici, kde známe jen 2 lidi. Věděla jsem, že budu totálně pryč od mojí rodiny, která nebude ve vzdálenosti, že si během hodiny rozmyslím, že tam sjedu na kafe, protože tam jsem autem za 15 minut. Najednou je z 15 minut 50 plus dopravní špičky atd. 

léto 2024 - První rok v novém domě. Bez zahrady (tu nemáme stále :-D), ale šťastní, že jsme ve svém. V srpnu jsem finišovala svůj kurz osobního koučinku a myslela si, že za dva roky (nyní) budu uznávaná koučka, která se tím uživí. Haha. V té době se ve mně začal dělat totální přerod. Poprvé v životě jsem si začala věřit. Přestala se bát vidět. Přestala jsem se snažit, abych se zavděčila každému. Přestala jsem se snažit, aby mě měl každý rád. Pochopila jsem, že mě každý nebude mít rád, a že je to vlastně v pořádku, protože já také nemám ráda každého. Stále mě to neživí, ale mám obrovskou víru, že jednou bude. Mám v sobě obrovskou vizi, které se nechci pustit - víc sebevědomých žen, které se nebojí žít podle sebe. 

léto 2025 - Léto, po kterém šel Šíma do státní školky. Chodil předtím 1,5 do soukromé skupinky, ale ten přechod do školky jsem v sobě cítila velmi silně. Začalo mi najednou docházet, že už doma nemám miminko, ale poměrně velkého a samostatného kluka. A bojuju s tím doteď. Přijde mi, že to období strašně rychle uteklo. Také jsem začala psát knihu, jejíž děj mám v hlavě už roky. Loni jsem se ale opravdu odhodlala k tomu, to začít psát. Pořídili jsme si našeho společného mazlíčka - zakrslého králíka Maxe. Letos s námi tak oslaví na konci léta první rok. 

léto 2026 - Zase se všechno mění. Nevím, jestli od září nastoupím na brigádu nebo ne. Nevím jestli teda budu pokračovat jen v práci z domova a nadále se rozvíjet v koučinku a získávání klientů. Práce v nějaké firmě jako zaměstnanec je věc, kterou jsem roky nedělala a teď se to možná změní. Jen čekám, jak se to celé nakonec poskládám. Do toho si vytvářím vlastní oficiální webové stránky pro mé služby osobního koučinku, abych se profesně mohla posunout dál. Cítím, že jen Instagram už mi nestačí. Nějak v sobě navíc cítím, že až spustím webovky a začnu je propagovat, tak se výrazně začnu posouvat i profesně. 

A tak je ten článek úplně o ničem jiném, než jsem původně zamýšlela. Původně jsem sem chtěla psát o tom, co jsme zatím během prázdnin zažili, a kde všude jsme byli. Nakonec ale flow odplulo do jiných vod. Vlastně jsem si teprve na začátku článku připustila, že nejvíc osobní přerod prožívám právě v období léta a prázdnin. Můj přerod vůbec neprobíhá třeba v období mých narozenin nebo na přelomu roku, ale právě o prázdninách. 

Jak to máte vy? Identifikujete nějakou část v roce, kdy se vám ve velkém mění život nebo naopak ne?