3. 9. 2024

Přečtené knihy - 2/2024

Vyměnit vodu květinám - Valérie Perrin

Vydáno: 2021 (originál 2018)

Nakladatelství: Jota

Počet stran: 432

román / psychologický román / francouzská literatura / přátelství / vyrovnání se se smrtí / tajemství 

Violette pracuje jako správkyně hřbitova na jednom malém burgundském hřbitově, kde všichni mají dveře dokořán a jsou vždy vítáni. Mohou s Violette vřele pohovořit, vypovídat se ze svých osudů a u toho si vypít šálek či sklenku něčeho dobrého. Jen málo kdo však ví, že Violette má i svůj velmi silný životní příběh, plný bolesti. Už jako malá vyrůstala jako sirotek v dětském domově a život se s ní nemazlil ani během dospělosti. Ve chvíli, kdy se jeden muž a jedna žena rozhodnou navěky společně právě na jejím hřbitově. Roztáčí se tak další pomyslné kolo osudu, plné dalších úskalí, avšak i pozitivních životních kapitol. 

Je až s podivem, jak srdečně dokázala autorka vylíčit prostředí celého hřbitova. Máte tak najednou pocit, že hřbitov je to nejpohodovější místo na světě. Právě takto podaný popis hřbitova odlehčuje celého příběhu, který je těžký a smutný a je až k nevíře, kolik toho jeden člověk musí přežít, přetrpět a vyrovnat se se vším, co ho v životě potkalo, 

S knihou jsem na začátku měla problém, protože se zde prolíná hned několik časových linií a minulost se střídá s přítomností bez mrknutí oka. Když si na to ale člověk zvykne, čte se potom kniha dobře. Jen od děje nečekejte nic veselého, ale zároveň se v příběhu děje tolik dobrého a reflektuje tak skutečný život, protože ani ten není černobílý. 

Hodnocení: 

¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨ ¨¨¨¨¨ ¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨

V šedých tónech - Ruta Sepetys

Vydáno: 2013 (originál 2011)

Nakladatelství: CooBoo

Počet stran: 288

židé / gulagy / pracovní tábory / osudy Litevců 

Lina je 15 letá bezstarostná dívka, která se těší, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Bohužel má ale tu smůlu, že žije v roce 1941. Jednoho večera k ní vtrhne sovětská tajná policie a ji, její matku a mladšího bratra násilně odvlečou. Během šílené cesty vlakem se ještě snaží najít otce a alespoň zjistit, jestli je stále živý. Čeká je deportace a pracovní tábor, kde žijí v nelidských podmínkách. Přes všechny tyto strasti ale Lina stále dělá to, co má nejraději - kreslí. Nejdříve aby pomocí obrázků poslala vzkaz otci a poté, aby vzdala poctu všem, které v táboře poznala a přišli vyčerpáním nebo při popravě o život. 

Autorka knihy - Ruta Sepetys je původem dcera litevského uprchlíka. Narodila se tak sice v americkém Detroitu, ale celý příběh je inspirován její rodinou historií a popisuje tak brutální stalinovskou nadvládu, kdy tisíce nevinných bylo odvlečeno do pracovních táborů na Sibiř do gulagů, kde za otřesných podmínek zemřeli umučení nebo byli popraveni. 

Kniha je poměrně dost tvrdá a asi to nebude čtení úplně pro každého. Pokud vás ale zajímá téma nadvlády Stalina a život v pracovních táborech, určitě neváhejte a knihu si přečtěte. Moc se mi líbila myšlenka, která procházela napříč celou knihou, že lásku nelze zašlapat do země a pokud je opravdu pravá, přežije všechno a že naděje umírá poslední a člověk si i v tom nejhorším musí uchovat něco ze sebe, co ho dělá tím, čím je.

Hodnocení: 

¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨ ¨¨¨¨¨ ¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨

Cujo - Stephen King

Vydáno: 2009 (originál 1981)

Nakladatelství: Beta-Dobrovský

Počet stran: 264

horor / vzteklina / vzteklý pes 

Hlavní postavou postavou celého příběhu není tentokrát člověk, ale zvíře - pes. Nevinný bernardýn Cujo se promění postupně v krvelačnou bestii a to hned poté, co ho po honitbě na zajíce kousne do čumáku netopýr nakažený vzteklinou. Nikdo o této nešťastné události bohužel nemá ani potuchy. Jen Cujo sám postupně cítí, jak se kvůli nákaze mění a že něco není v pořádku. Dělat s tím bohužel nemůže nic, a tak mu ve spárech skončí hned několik obětí. 

Cujo je naprosto strhující klasická Kingovka, plná akce a napětí, které by se dalo krájet. Kniha se může zdát jako krátká, 264 stran není moc, ale o to napínavější celý děj je. Co naprosto nechápu je, jak se autor mohl tak dokonale vcítit do nemocného psa a čtenář tak může nahlédnout do jeho mysli. Trošku mi vadil pomalejší rozjezd... Ten je sice u SK typický, ale občas se mi to u něj stává, že ač jsem poté z knihy naprosto nadšená, tak ten rozvláčný začátek mě nebaví. 

Hodnocení: 

Budu ráda, když mi pod článkem zanecháte komentář, jakou knihu z těchto tří jste četli vy a jak se vám líbila. Pokud jste nic z toho nečetli, tak jaká vás zaujala. Případně, pokud máte doporučení na podobné knihy, budu jedině ráda. 


Žádné komentáře:

Okomentovat